info o Bořni
news 
historie 
průvodce 

Bořeň

  info 
prvovýstupy 
obsah 
jižní prostor 
východní prostor 
severní prostor 
západní prostor 
novinky 

Č.Středohoří

  Špičák u Mostu 
Zlatník 
Francká hora 
Rač 
Vaňov 
Čima v Brné 
Kozí vrch 
Baba 
Studeny masív 
Vrabinec 

Krušné h. východ

  Salesiova výšina 
Jeřabina 
Kapucín-Liščí skály 
Skály nad Jezeřím 

Dubsko

  obsah 
skály u Úštěku 
skály u Blíževedel 
skály na Vlhošti 
skály na Stříbrném vr. 
skály v Měsičním úd. 

HO Bořeň 
links 
přečtěte si 
potápění 
jeskyně 
štoly 
kniha návštěv 
email 

Bořeň
Stanislav Emingr

Mapka

     Rozsáhlá skalní oblast celostátního významu. Převažují dlouhé výstupy všech obtížností. V Severním prostoru jsou několikadélkové výstupy velehorského rázu, a to většinou vyšší obtížnosti. V poslední době přibyla k velkému množství starších spárových výstupů i řada stěnových výstupů v podobě nových cest či volných přelezů původně technických cest. Většina klasických a nových cest je osazena expanzními kruhy nebo nýty. Přesto je nutné mít i vlastní jistící prostředky (friendy, vklíněnce atd.).
     Skobování je samozřejmě zakázáno. Bořeň (539 m n.m.) je místo dalekého rozhledu a tvoří výraznou dominantu zdejšího kraje, viditelnou již z dalekého okolí. Nalézá se na (Z) okraji Českého středohoří asi 2 km na jih od Bíliny. Jeho relativní výška nad krajinou je až 300 m. Z jeho vrcholu jsou jedinečné rozhledy do nitra Českého středohoří a na hradbu Krušných hor. Bořeň je národní přírodní rezervací a platí zde různá omezení a zákazy. Pouze v období od 1. července do 31. ledna následujícího roku je možno lézt v úseku od Kramlové cesty (východní prostor) po Pravý severní pilíř (cesta Metla), mimo prostoru „Severního komína“, kde platí celoroční zákaz. Celoroční lezení se povoluje na ostatních skalních partiích NPR Bořeň, evidovaných u správce této skalní oblasti.

POZOR! Je zakázáno dělání cest shora bez předchozího souhlasu OVK. Ta může povolit vytvoření cesty shora v případech, kde není ani do budoucna předpoklad přelezení klasicky odspodu, linie je těžko odjistitelná apod.

     Skálu vyvřelého tělesa (lopolitu obnaženého denudací) tvoří znělec, resp. nefelinický fonolit. Je to šedozelenavá hornina, jemnozrnná, velmi tvrdá s ostrohranným odlomem. Vznikl neovulkanickou činností v třetihorách, která se odhaduje od konce oligocénu a počátku miocénu do poloviny miocénu (před 25 až 12 mil. lety). Znělcové magma vytvořilo v oslabeném podloží krystalinika typické podpovrchové kupy (lakolity a lopolity). Ty pak byly denudací obnaženy do dnešní podoby. Sloupcovitá odlučnost této horniny vytváří na Bořeni velké množství věžovitých a blokovitých útvarů. Proto se zde nachází nepřeberné množství spárových a komínových výstupů. V převážné většině pevná skála dosahuje u některých útvarů výšky přes 100 m. Nejpevnější skály jsou v Jižním prostoru, kde bývá na jaře a na podzim příjemné teplo, v létě však leckdy nesnesitelné vedro. V méně lezených sektorech a zejména v návětrném Západním prostoru, je skála lámavá.
     Přístup: Vlakem do železniční stanice Bílina - Kyselka (trať č. 130). Odtud po silnici směrem Most. Pod svahem Bořeně zabočit vlevo po cestě k "Chatě pod Boření". Kolem chaty po turistické cestě vedoucí k vrcholu (přístup k Západnímu a Jižnímu prostoru). Nebo cestou, která zatáčí za chatou vlevo a obchází celý masív Bořeně (přístup ke Cvičné stěně a Stěně nebes a dále pak ke stezce, která nás dovede až pod Severní stěnu). Přímo z Bíliny vedou na Bořeň také dvě turistické značené cesty - viz mapa KČT České středohoří - západ, měř. 1 : 50 000. Autem lze odbočit přímo pod Boření ze silnice č. 13 (Most - Bílina) vpravo za odpočívadlem. Silnice nás dovede až na dvě menší parkoviště u Bořeňské chaty. Zde je také možnost občerstvení. Oblíbená je též hospůdka Skalní sklep v nedalekých Liběšicích. Stanování je zatím tolerováno na prostorné louce pod Jižní stěnou. Vydatný pramen pitné vody je asi 300 m na jih od tábořiště (50°31'23.695"N, 13°45'59.966"E) . I sem je možné přijet autem z obce Chouč, ze které odbočíte na polní cestu vedoucí směrem k Bořeni.
     Bořeň má historii bohatou nejen z horolezeckého hlediska. Na Bořeň se váže několik pověstí a byla také v minulosti navštěvována milovníky krásy a romantiky. Slavný německý básník J. W. Goethe jej navštívil dokonce několikrát a své dojmy zachytil ve skicáři. Také velký cestovatel Alexander Humbolt si poznamenal v deníku, že byl nadšen rozhledem a krásou tohoto místa. První horolezecko - objevitelská činnost je známa již ze začátku tohoto století. Jména prvovýstupců se však nezachovala. Známá jsou jména Gregor (Řehoř) a Berthold z Alpského klubu ze Žatce, podle kterých jsou nazvány skalní útvary v západní části Bořeně. Další jméno z historie bořeňského lezení je Rudolf Lois Scharf, známý svým prvním zpracováním výstupů z let 1925 až 1945. Podle něj zpracoval Břetislav Logaj prvního českého průvodce (1965). Další etapa lezení se začíná psát 10 až 15 let po II. světové válce. Tu tvořily mj. prvovýstupy M. Matrase, V. Matěchy, P. Rady a dalších. Ty zpracoval v dalším průvodci Rudolf Stuchlík. Poslední zpracování cest na Bořni provedl Stanislav Emingr. Nejprve formou samizdatu vychází v letech 1988 Jižní prostor, 1990 Západní prostor a v roce 1993 Dodatky + Východní prostor. Později (1999) vychází kompletní zpracování cest a skal na Bořňi jako součást obsáhlého lezeckého průvodce pro SZ Čechy, který vydává HK Chomutov. Ještě před knižním vydáním průvodce se koncem roku 1997 objevuje na internetových stránkách první elektronická podoba průvodce pro tuto oblast (Stanislav Emingr, Ladislav Vörös) a následující stránky jsou jeho druhým vydáním.


Nejnovejsi aktualizace zakazu lezeni je na www.skalnioblasti.cz !!!





Copyright ©2004 Ládíčkovo Pekárna